Online verze 12.ročníku festivalu Otevřená zahrada

Pořádání akcí je poslední dobou poněkud nejisté a dvojnásob to platí o kulturních aktivitách, ve kterých vystupují pěvecké sbory. Proto jsme část programu festivalu Otevřená zahrada přednatočili a nyní Vám jej zprostředkováváme online.

Těšit se můžete na balkánské písně ženského pěveckého sboru Klenota, francouzské lidové písně v přednesu Mélusine de Pas, zádumčivé severské písně komorního sboru Subito a originální tradiční písně z repertoáru mezinárodní kapely Korjen. Připravte si dobrý nápoj, udělejte si pohodlí a použijte následující odkazy k připojení k Otevřené zahradě online:

Klenota
Mélusine de Pas
Subito
Korjen

Klenota – balkánské písně

Klenota je ženský pěvecký sbor z nedalekých Klecan, který vede Marcela Sládková.

Na letošní Otevřenou zahradu si Klenota vybrala téma balkánských lidových písní. Nad tématem nemusely dlouho přemýšlet. Nějak přirozeně vyplynulo z posledního vývoje, kdy hlouběji a naléhavěji pocítily výjimečnost lásky a radosti ze života.

Kdysi, na jednom z jejich prvních letních soustředění, je svojí jiskřivou energií nadchla píseň „Sto mi e milo“. Překvapilo je, jak lehce a přirozeně se jim zpívá, a jak hezky píseň v jejich podání zní.

Časem k ní v jejich repertoáru přibyly další písně balkánského původu. A opět zjišťovaly, že jsou jim blízké. Možná v tom hraje roli podvědomá sounáležitost se slovanskými národy. Možná také skutečnost, že mnohé z těchto písní zpívají o tom, co je v lidském životě od nepaměti nejdůležitější a co ony jako ženy velmi citlivě vnímají. O lásce – a o radosti ze života, jaký je.

Foto: Vojtěch Juda

Mélusine de Pas – francouzské lidové písně

Mélusine studovala violu da gamba ve třídě Christopha Coina na Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse de Paris a následně ve třídě Philippa Pierlota na Conservatoire Royal de Bruxelles. Jako gambistka měla příležitost hrát v souborech Riccercar Consort či Collegium Marianum. Zájem o dialog mezi kulturami ji vedl k iniciativě projektu v Sýrii (2007), jehož cílem bylo setkání orientální hudební tradice se starou evropskou hudbou. Mélusine se pravidelně účastní projektů, které propojují poučenou hudební interpretaci s divadlem. Spolupracuje se souborem Oneiroï (divadelní hry Métamorphos(é)es, Cabaret Baroque) nebo Compagnie Oghma (divadelní hra o životě Tobiase Huma). Mélusine de Pas je zakládající členkou souboru Lunaris, s nímž natočila CD s názvem Exode.

Foto: Dalibor Fencl

SUBITO – severské písně

Komorní smíšený sbor Subito je vokální (a někdy i vokálně-instrumentální) soubor, který si potrpí na tematické koncerty a na objevování méně známých vokálních děl zejména současných skladatelů. Kvalita hudebních projektů Subita je výsledkem vyvážené směsi muzikality a obrovského nadšení s bohatými pěveckými zkušenostmi jeho členů. Subito pečlivě zkouší a koncertuje od roku 2008. O umělecké vedení a dramaturgie koncertů se starají hned dvě sbormistryně: Monika Václová a Michaela Králová.

Pár slov k programu od sbormistryně Moniky:

„ Severský repertoár nám byl vždy intuitivně velmi blízký a severské sborové umění jsme vždy obdivovali. Ve střední Evropě máme fotbalové stadiony, v Estonsku mají stadion pěvecký, v Tallinu je dokonce speciální sociální zařízení pro starší skladatele věnující se tvorbě pro sbor, proslulá je tzv. zpívající revoluce v roce 1991… Důvodů, proč je tato oblast pro sbory inspirativní, je mnoho. O nádherné přírodě nemluvě… Nicméně nejsilnějším impulzem byla spolupráce s českým skladatelem Janem Ryantem Dřízalem, který se v roce 2014 vrátil ze studií v Estonsku a přivezl nám kromě not také několik večerů zapáleného povídání o estonské historii a o místních sborech. Hned půl roku poté jsme se Subitem nastudovali první ryze severský repertoár, ke kterému jsme ještě ve spolupráci s naší tehdejší altistkou Dominikou Prokopovou připojili stínohru na motivy staré estonské pověsti. Od té doby má severská tvorba v našem repertoáru výsostné místo.

Program pro Otevřenou zahradu 2021 jsme vybrali záměrně poněkud zádumčivý. Jeden by řekl, že to není těžké vybrat takové skladby, severní Evropa je drsnou oblastí, nicméně repertoár nám připadá příhodný pro dobu, kterou prožíváme v posledním roce. Je to pro nás způsob vyrovnání se s tichem, které máme nejen v Subitu za sebou.“

Foto: Vojtěch Juda

Korjen – mezinárodní kapela

Korjen vznikl díky lásce a přitažlivosti k živému odkazu tradiční hudby. V roce 2010 se v Praze potkala trojice zpěvaček z Bosny, Polska a Slovenska (šmrncnutého Arménií) s hudebníky z různých koutů Čech. Vznikla kapela, která v kulisách své originální estetiky nechává zaznívat písně kořenů svých zpěvaček. Jiskra společné tvorby a kamarádství, které hudbou prosakuje, si našli své publikum na koncertech i festivalech na domácí i zahraniční scéně (např. Refu Fest, Beseda u Bigbítu, World Fest,Tree of Life (AT), Jazz Dock, Stará Pekárna, Habrovka, …). Tradiční písně mají v hudbě kapely Korjen čestné místo, protože nesou melodiku a odkaz kořenů svých zemí. Je to ženská složka kapely, která střeží původní formu provázanou s podstatou písně. Ta mužská část ji oživuje, znepokojuje, rozvíjí a posouvá za hranice stylu. První eponymní CD vydala kapela vlastním nákladem a pokřtila ho v roce 2012 v Libeňské synagoze, kde se jejich písně dočkaly divadelního ztvárnění. Nové album, které vzniklo v produkci Matouše Godíka, vyšlo na podzim 2019 u vydavatelství Indies Scope. Album, na kterém je významným hostem polský multiinstrumentalista Lukasz Sabat, je shrnutím jednoho dlouhého úseku společné tvorby. Příběh Korjenu tím rozhodně nekončí…

Pro náš festival si kapela připravila koncert z písní, které mají zpěvačky zvlášť rády. Slovy Svetlany Sarkisjanové: „ jsou to převážně písně zemí, ze kterých pocházejí zpěvačky. Slýchavaly je jako malé, nebo byly prostě součástí kultury, ve které vyrůstaly. Dále jsou to písně, které zpěvačky potkaly v dospělosti – na cestách, výpravách, divadelních projektech. Byla to zralejší láska na první až druhý poslech, a ty písně se staly součástí itineráře soukromých, a pak následně společných srdcovek. 

Písně bereme jako svébytné entity, které mají svého ducha, sdělení a náboj. Píseň někdy zůstává v téměř nezměněné originální formě, někdy se nechává rozložit, aby se následné opět poskládala, připadně se nenuceně stala součástí nového, originálního celku.“

foto: Dalibor Fencl

Líbil se Vám náš program? Přispějte na jeho organizaci darem. Na adresu festival.libcice@centrum.cz nám napište své kontaktní údaje a my Vám pošleme potvrzení o přijetí daru. U fyzických osob potřebujeme znát: jméno a příjmení, adresu trvalého bydliště a kontaktní adresu (e-mailovou či poštovní), na kterou můžeme potvrzení zaslat. Dar v libovolné výši můžete poslat na číslo účtu: 241322019 / 0300

Některé další příspěvky...