Festival „Otevřená zahrada“ 2015

Otevřená zahrada, tentokrát napříč hudebními žánry

Dlouho očekávaná a připravovaná akce měla tentokrát na počasí štěstí. Pokusím se vám ve zkratce přiblížit, jak to všechno probíhalo.

Vše začalo v místní ZUŠ a to již od 10:00 hlasovou dílnou, kde si účastník mohl vyzkoušet, případně v sobě nalézt jiné hlasové barvy a odstíny než se kterými se můžeme setkat v „běžné“ hudbě (tím myslím třeba písničky z radiožurnálu). Pomocnou ruku a celou dílnu vedla Ridina Ahmed.

Lehce po dvanácté hodině se již na zahradě začali objevovat první účastníci festivalu. V tuto chvíli musím zmínit výborné občerstvení zastoupené prvotřídními pochutinami od Lasíků z Únětic a kávičkou z dílny kralupské pražírny Longberry. Únětické pivo krásně ladilo s ryze místním pohoštěním. Na zahradě byl připraven „lanový park“, na který se některé děti těšily celý rok! Nedaleko probíhala dílna výroby a hry na didgeridoo, na které si především ti menší vytvořili vlastní nástroj z obyčejné odpadní trubky o vnitřním průměru 32 mm. Pravda, některé rodiče nepotěšil zápal, se kterým se děti vrhly na akrylové barvy, ale uznejte, že doma by to dopadlo třeba ještě hůře.

V kostele se již zpívalo o sto šest. Mužská vokální skupina VOSK nás provedla soudobou sborovou tvorbou a svým vystoupením a projevem nadchla nejednu dívčí duši. Ryze ženský vokální ansámbl Chrpy (za doprovodu vynikajících sólistů a muzikantů) mohl zase potěšit nejen mužské oko, ale i ucho. K tomu jim pomohl (z mého pohledu) výborně zvolený repertoár, který prostě neměl chybu! První blok uzavíral sbor Lumen Pacov, jenž rozvášněné posluchače zklidnil svým precizním provedením současné duchovní hudby.

Druhý blok vystoupení načal dětský sbor Rosička. Dětské podání písní je vždy jiné a řekněme poněkud „roztomilé“. Nicméně v tomto případě působil stochovský dětský sbor velmi vyspěle, což myslím jako upřímný kompliment. Gospel Limited rozhýbal místní éther svým gospel-blues repertoárem ze současné scény ve Spojených Státech a podobné téma i když v úplně odlišném nebo až opačném podání nám přednesla Pražská katedrální schola ve své exkurzi do gregoriánského chorálu. Srovnání těchto dvou vystoupení by se dalo také chápat jako kontrast pojetí duchovní hudby v současném západním pojetí s tradičním a pokorným světem dávno již minulým.

V době, kdy naši hokejisté začali prožívat svoji závěrečnou agónii a „Jágrův“ guláš za 68,- Kč byl již téměř snědený, začal závěrečný blok vystoupení. Kapela Hm… rozhodně pozvedla náladu všem přítomným a svým spontánním, neskutečně vtipným a duchaplným projevem nadchla celý kostel, který každou píseň odměnil upřímným aplausem. Laťka byla nastavena dost vysoko, nicméně toho dne téměř desetičlený Oktet z Prahy nenechal nikoho na pochybách, že dramaturgie celého festivalu je v dobrých rukou. Respekt k dokonalému pěveckému podání nejen finských populárních písní umocnil i fakt, že Oktet celé vystoupení zpíval zpaměti. Závěrečná lahůdka v podobě rockového oratoria Eversmiling Liberty, které v sobě kombinuje barokní formu s moderními nástroji jako například elektrická kytara, bicí, klávesy, saxofon a jiné, nadchla publikum svým podáním, ze kterého čišelo nadšené mládí interpretů a osobitý projev mladého pana dirigenta.

Sedmý ročník sborového festivalu Otevřená zahrada se mi opravdu líbil a ve svém programu prostě neměl slabé místo. Už teď se těším na příští rok!

 

 

 

Partnerem festivalu je Unie českých pěveckých sborů a OSA.