5. ročník festivalu s tématem hudební procházky staletími aneb od chorálu po Wajsara

13:30 Jiří Hodina je předním českým odborníkem na gregoriánský chorál a aktivním hudebníkem se širokým záběrem od staré hudby až po aranžmá lidových písní. Vystudoval Pražskou konzervatoř a poté dirigování gregoriánského chorálu na Conservatoire de Paris. Je jedním ze zakládajících členů souboru Schola Gregoriana Pragensis, kde působil 15 let. V roce 1997 založil ženský vokální soubor Schola Benedicta. Je členem souboru Choeur Grégorien de Paris (sbor a známá chorální škola s počátky v 70. letech 20. století spojenými s Olivierem Messiaenem). Často je zván jako lektor na letní školu staré hudby ve Valticích.

Komorní soubor ZUŠ Kralupy nad Vltavou vznikl v tomto školním roce z odrostlejších členů dětského pěveckého sboru Lištičky. Jeho řady rozšiřují i někteří z hudbymilovných rodičů. Letos soubor vystoupil s chorálem a latinskými antifonami v pražské Katedrále sv. Víta.

Mezzosopranistka Pavla Kšicová studovala klasický zpěv u profesorky Olgy Poštové-Putzkerové a profesorky Terezy Blumové. Klavírní hře se věnovala u profesorky Lenky Doubravové. V roce 2006 ukončila dvouleté studium pedagogiky, psychologie, metodiky zpěvu a sbormistrovství na pražské AMU. Od roku 2007 vyučuje sólový zpěv v ZUŠ Kralupy nad Vltavou a od roku 2011 v ZUŠ Vrané nad Vltavou. Na obou školách je sbormistryní dětských pěveckých sborů. Těžištěm umělecké činnosti Pavly Kšicové je barokní hudba – Telemannn, Bach, Händel, Vivaldi, Zelenka, Brixi. Je rovněž interpretkou romantických písní Dvořákových či jidiš písní. Spolupracuje s našimi soudobými skladateli Zdeňkem Pololáníkem, Jitkou Koželuhovou, dlouhodobě pak s Václavem Hálkem; v minulosti také spolupracovala s Petrem Ebenem a Klementem Slavickým.

14:00 Cantica je kutnohorský komorní pěvecký soubor. Soustřeďuje se zejména na interpretaci historické hudby období středověku a renesance; z moderní hudby se orientuje hlavně na černošské spirituály. Specialitou souboru je rekonstrukce českých a zejména kutnohorských historických skladeb z původních rukopisů uložených v kutnohorském muzeu a archívu. Soubor vystupuje většinou a capella, některé skladby jsou doprovázeny dobovými nástroji. Vedoucím souboru je Štěpán Kafka. V současné době má soubor 16 členů. Více na stránkách souboru.

14:30 Litoměřický komorní sbor Syrinx vznikl na jaře v roce 2006 jako devítičlenná vokální skupina, kterou tvořily nejstarší členky dívčího sboru Puellae cantantes. Během následujících tří let se postupně rozrůstal až do dnešní podoby. Repertoár sboru tvoří, až na několik výjimek, skladby a úpravy písní a cappella od gregoriánského chorálu až po sborovou tvorbu 21. století včetně úprav lidových, jazzových a populárních písní. Sbor za krátkou dobu své existence získal řadu významných ocenění na mezinárodních soutěžích a vyvíjí bohatou koncertní činnost doma i v zahraničí. Kromě České republiky vystupoval rovněž v Německu, Polsku, Maďarsku, Itálii a Velké Británii. V roce 2012 vydal své první profilové CD s názvem „Pozdní sběr“. Více na stránkách souboru.

Roman Pallas vystudoval hru na klavír na teplické konzervatoři a skladbu na Akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. Ivany Loudové. Je autorem řady komorních, vokálních i orchestrálních skladeb. Jako klavírista se věnuje převážně soudobé hudbě – spolupracuje mimo jiné s Agon Orchestra či skladatelským sdružením Konvergence, jehož byl zakládajícím členem. Jako sbormistr i jako klavírista provedl řadu premiér mladých českých skladatelů. Umělecky se v současné době angažuje především v roli sbormistra. Od roku 1997 je sbormistrem litoměřického dívčího sboru Puellae cantantes a od roku 2006 rovněž uměleckým vedoucím komorního sboru Syrinx.

15:30 Mariane je dětský soubor historického tance, který v září 2005 založila v Libčicích nad Vltavou paní Jana Kastnerová. Vedla ji k tomu láska k tanci a obliba časů dávno minulých, kdy etiketa byla na prvním místě. Život rytířů a vznešených dam se řídil přísnými společenskými pravidly. Tanec byl krásný způsob, jak beze slov vyjádřit své pocity. Tanci byli vyučováni mladí šlechtici a mladé vznešené dámy již od útlého věku, což odpovídá i věkovému složení libčického souboru.
Zpočátku se soubor soustředil na období středověku a renesance, později přibyla i doba baroka a empíru. Mariane usiluje o věrné ztvárnění dobových tanců a to jak panských, tak tanců prostého lidu. Nezbytnou součástí dětské společnosti bývaly guvernantky, které ani v tomto souboru nechybí – zajišťují odvoz dětí na vystoupení, při vystoupeních je doprovázejí a starají se o to, aby jim nic nechybělo. Soubor vystupuje na českých hradech a zámcích, na historických jarmarcích, na slavnostech, v zámeckých zahradách, ale také na vernisážích a plesech. Více na stránkách souboru.

16:00 Smíšený sbor Gaudium Pragense vznikl koncem r. 1989. Soustřeďuje asi 35 lidí, kteří se rozhodli věnovat svůj volný čas komorní sborové hudbě. V prvních deseti letech své existence byl sbor umělecky řízen a dirigován prof. Jiřím Smutným, který v prosinci roku 1998 předal svoji taktovku hudebnímu skladateli Lukáši Hurníkovi. V současné době doprovází sbor varhanice Ivana Michalovičová. Repertoár sboru zahrnuje díla sborové hudby od renesance do 20. století. Význačnou část repertoáru tvoří barokní díla českých skladatelů, jako jsou František Ignác Tůma, Jan Dismas Zelenka, Bohuslav Matěj Černohorský, dále také díla psaná přímo pro Gaudium Pragense (Lukáš Hurník). Gaudium Pragense účinkuje vedle samostatných koncertů také při slavnostních příležitostech v akademickém prostředí (promoce, imatrikulace, vědecké kongresy), dále často spolupracuje při benefičních událostech, jakož i slavnostních akcích firemního světa. Více na stránkách souboru.

Lukáš Hurník začal svou hudební dráhu v rockové skupině Biwoy, v níž hrál na basovou kytaru a pro kterou vytvořil celý repertoár. Jako skladatel byl oceněn na soutěžích v Tokiu i Jihlavě. V seznamu děl najdeme hudbu duchovní, orchestrální i písňovou tvorbu. Lukáš Hurník se zabývá též hudební popularizací v Českém rozhlase a České televizi. Jeho rozhlasový pořad Da capo má už téměř 300 pokračování. Je spoluautorem nových učebnic hudební výchovy pro základní a střední školy, autorem fejetonů a popularizační knížky Tajemství hudby – odtajněno. Věnuje se též sbormistrovství – vede smíšený sbor Gaudium Pragense. Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde též získal titul Ph.D., dnes pracuje jako ředitel Českého rozhlasu 3 Vltava. V r. 2006 se stal prezidentem České hudební rady, v roce 2007 mu Masarykova akademie umění udělila cenu Rudolfa II.

16:30 Scandula je smíšený pěvecký sbor působící v Libčicích nad Vltavou. Vznikl v roce 1991 jako reakce na nutkavou potřebu zakládajících členů vybít své muzikantské sklony. Značná část jeho vystoupení se váže k hlavním liturgickým svátkům (Vánoce, Velikonoce), ovšem repertoár zahrnuje i spirituály, lidové písně a různé jiné skladby autorů od renesance až do žhavé současnosti. Letos Scandula pořádá již popáté sborový festival Otevřená zahrada. (https://www.scandula.cz)
Jan Šindelář pracuje jako překladatel z angličtiny na volné noze a průvodce českých turistů po zajímavých místech celého světa. Kromě toho zpívá v Bohemiachoru, příležitostně hostuje v několika dalších sborech (letos např. v Bach collegiu), diriguje a společně se svou ženou Naďou vede pěvecký sbor Scandula.

17:30 Mužská vokální skupina VOSK vznikla roku 2006 v Praze. VOSK pro pražské publikum připravuje každý rok pravidelný cyklus tematických celovečerních vystoupení, která jsou věnována moderní vokální hudbě 20. a 21. století, rytmu spirituálů a populárních písní či vánočním námětům. Repertoár VOSKu čítající více než stovku skladeb kopíruje nejdůležitější etapy vývoje evropské hudby. Těžištěm je přitom vedle klasické tuzemské sborové literatury pro mužské sbory (Antonín Dvořák, Leoš Janáček) tvorba soudobá (Zdeněk Lukáš, Jan Vičar, Jiří Teml, Antonín Tučapský, Vytautas Miškinis, Benjamin Britten), včetně hudby duchovní (Petr Eben, Francis Poulenc). Několik skladeb již bylo zkomponováno přímo pro vokální skupinu (Valentina Shuklina, Jan Dušek, Eduard Douša). Stranou pozornosti VOSKu není samozřejmě ponechána ani hudba afroamerická a populární, v níž mohou výrazněji vyniknout jeho jednotliví členové. Mužská vokální skupina VOSK vydala v roce 2010 své první studiové CD, které nese název „Galantně – negalantně“. Více na stránkách souboru.

Jan Zapletal vystudoval nejprve obor dopravní infrastruktura v území na Fakultě dopravní ČVUT v Praze a později také sbormistrovství chrámové hudby na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od dětství zpíval ve sboru, nejprve v Radosti Praha, později v chlapeckém sboru Pueri gaudentes. S tímto tělesem spolupracoval od r. 1993 nejprve jako korepetitor přípravných oddělení a koncertního sboru, později i jako sbormistr. Po ukončení spolupráce v roce 2006 založil spolu s dalšími bývalými členy sboru mužskou vokální skupinu VOSK. S tímto tělesem se podílel například na přípravě projektu Pocta tvůrcům České filharmonie či na soutěžním vystoupení na mezinárodním festivalu pěveckých sborů v Krakově (3. místo v soutěžní kategorii komorních sborů). Největšího sbormistrovského úspěchu dosáhl právě s VOSKem ziskem zlatého pásma a zvláštní ceny poroty za dramaturgii soutěžního programu na renomovaném Festivalu sborové hudby v Jihlavě v roce 2012. Hudbě se věnuje vedle své profese projektanta jako koníčku.

18:00 Dětský komorní sbor Lištičky vznikl na kralupské ZUŠ v roce 2007. Vystupuje jak na školních koncertech, tak i v Praze a jiných místech republiky. Cyklus dětských skladeb, které uslyšíte, napsal pro Lištičky hudební skladatel Václav Hálek (*1937) ve spolupráci s mykologem RNDr. Radomírem Sochou, který je autorem textů. Tento cyklus často doprovází i odborný výklad s promítáním dalšího významného mykologa Ing. Jiřího Baiera. Pro náš festival je kompletní provedení s promítáním a výkladem bohužel příliš časově náročné, a tak se můžete v přestávkách mezi „houbičkovými“ písničkami zaposlouchat do tónů houslí, na které hraje Jan Kvapil – člen Talichova kvarteta a České filharmonie. Sbor vede Pavla Kšicová.

19:00 SKETY jsou vokální hudební skupina složená z mladých českých jazzových zpěváků a muzikantů, kteří se hudbě věnují naplno a profesionálně. Existuje mnoho a capella ensemblů, které zpívají jazz, ale v případě Sket se podařila kuriózní věc – totiž že kapela je složena ze samých aktivních jazzmanů. Skety jsou každý do jednoho frontmany svých vlastních projektů, kapel a bigbandů a společné zpívání a-cappella je pro ně příjemnou nadstavbou. Členy skupiny jsou: Veronika Vítová, Alice Bauer, Marta Kloučková, Michal Maťátko, Štěpán Janoušek a Petr Wajsar. Více na stránkách souboru.

19:30 „Beránek Měsíc“ je absolventskou skladbou Petra Wajsara z roku 1998 pro ženský sbor, smyčcový orchestr, bicí nástroje a elektroniku. Premiéra proběhla v sále Pražské konzervatoře, dále tuto skladbu třikrát uváděl pražský voiceband Brécy. Pro dnešní provedení je sbor složen z členek skupin, voicebandů a sborů SKETY, Brécy a Mikrochor, v Morgernstern orchestra hrají členové různých profesionálních komorních ansámblů či orchestrů, na baskytaru hraje sám autor skladby Petr Wajsar.

Petr Wajsar (*1978) je všestranný a vyhledávaný skladatel, zpěvák a multiinstrumentalista, jehož tvorba sahá od symfonické hudby přes jazzové a popové skladby až po elektroniku. S nahrávkou svojí skladby „Emitgar“ reprezentoval Český rozhlas na Mezinárodní tribuně skladatelů 2001, jeho skladba „Drum’n’Berg“ získala cenu posluchačů v kompoziční soutěži Nuberg 2007 a umístila se v semifinále soutěže ISC 2008. Je držitelem ceny OSA „Nejhranější mladý skladatel vážné hudby za rok 2008“. V roce 2011 měla premiéru jeho skladba „Průzračný svět“ pro recitátorku, ženský sbor a orchestr stejného obsazení jako ve Stravinského Žalmové symfonii na texty Míly Tomášové. Skladbu si speciálně pro svůj projekt Stravinskij-Wajsar-Stravinskij objednal dirigent premiéry Lukáš Prchal. Více na stránkách projektu.

Lukáš Prchal – dirigent, zpěvák, trumpetista a beatboxer, absolvent oboru dirigování na Konzervatoři J. Ježka v Praze (prof. Hynek Farkač). Dále sbormistr smíšeného sboru Mikrochor (od r. 2002), dívčího voicebandu Brécy (od r. 2003), zakladatel a pořadatel hudebního festivalu Žižkovská smršť (2001–2005) a účastník sbormistrovských kurzů prof. Wolfganga Schäfera (Staufen/D). Z významnějších dirigentských počinů uveďme alespoň několikerá koncertní provedení Dvořákovy Mše D-Dur „Lužanská“, dále „Šedá myší opera“ (hudba Petr K. Soudek, libreto Miroslav Wanek; premiéra 27. 2. 2005 ve Stavovském divadle), projekt Stravinskij – Wajsar – Stravinskij z roku 2011 či každoroční hapenningovou „Rybovku“ 23.12. na Hlavním nádraží (od roku 2001).