Festival trhal rekordy
Třetí ročník festivalu sborového zpěvu Otevřená zahrada, který proběhl v sobotu 14. 5. při evangelickém kostele, zdobí přinejmenším 3 NEJ jeho krátké historie – největší rozpočet, nejnákladnější hudebníci a nejvíce návštěvníků. S tím se pojí další superlativ, který jsem mohl na vlastní oči sledovat zpoza pípy – šlo také o ročník nejžíznivější, neboť padlo 3x tolik piva i limonád než loni.
Krásné a přesně načasované počasí však kolem jedné hodiny vládlo zahradě spíše poloprázdné – přeci jen začátek byl možná stanoven až příliš brzy po obědě, takže Scandula zahajovala ještě trochu komorně. Během jejího vystoupení promluvil také zástupce hlavního sponzora letošního ročníku ÚJV Řež, místopředseda představenstva Martin Jašek. Po Scandule nastoupil další reprezentant Libčic, sbor Shalom fungující při ZŠ. Entuziasmus dětí byl věru nakažlivý a do zahrady začali proudit návštěvníci. Rybičky z Únětic zaujaly vedle zpěvu také nefalšovanou show,
Repetice z gymnázia Na Pražačce byla opět zdařilá sázka na mládí,
Brixiho akademický soubor pak předcházel hlavnímu bodu celého odpoledne – kreolské mši Misa Criolla Ariela Ramiréze, kterou provedl pražský Mikrochor se sólistou Martinem Růžou pod vedením sbormistra Lukáše Prchala.
Temperamentní skladbu vycházející z hudby Latinské Ameriky, jíž byl celý festival zasvěcen, doprovázeli umělci původem zčásti přímo zpoza Atlantiku: perkusisté Vlado Urlich a Carlo Zegarra Abanto (Peru),
hráč na charango Patricio Zeoli (Argentina),
kytarista Ernesto Javiér Beltran (Kolumbie) a na kontrabas Vlado Micenko (Slovensko). Momentálně většina pobývá v České republice, na letenky z Jižní Ameriky přeci jen rozpočet stavěný není. V zahraničí žije pouze Patricio Zeolli – konkrétně v Berlíně. Z vlaku, kterým se vracel domů, vzkazuje, že festival se mu velmi líbil a když teď „projíždí Libčice mezinárodním rychlíkem, tak narozdíl od ostatních cestujících ví, že to není jen městečko s vysokým komínem“.
Na festivalu bylo možno zhlédnout též ukázku tanga v podání Daniely Tesaříkové a Jana Chrostka z pražské školy Tango Imperial,
nakoupit fair-trade zboží, vypít i odnést si jihoamerickou kávu z kralupské pražírny Longberry, posilnit se vynikající tortillou Magdalenky Titěrové – působivý kotel bublal celé odpoledne nad otevřeným ohněm – a vše zapít třeba mokem z malého pivovaru z Chýně.
Děti pak kromě výběhu pod širým nebem trávily hodně času ve výtvarné dílně a ve výrobně medových lívanečků či konzumací sponzorských muffinů firmy Tony Bennet.
Vedle hudby je jasným motivem – i v duchu samotného názvu festivalu – všude patrná otevřenost, přátelská atmosféra a setkávání. Umělců s diváky, známých starých i nově získaných. Na tvářích Kateřiny Judové a Lucie Richterové ze sboru a občanského sdružení Scandula, hlavních organizátorek celé akce, byla během odpoledne znát narůstající radost i úleva.
„Chtěla bych opravdu poděkovat všem, kdo se jakkoli podíleli na pořádání letošního vydařeného ročníku, a také všem sponzorům a organizacím, které nás nějak podpořily: ÚJV Řež, městu a evangelické farnosti Libčice nad Vltavou, ZUŠ i ZŠ Libčice, firmě Tony Bennet a taky amatérským i profesionálním hudebníkům, kteří neváhali na osobní pozvání přijet do pro ně neznámých Libčic,“ dodává tvůrkyně programu Kateřina Judová.
Jaroslav Richter
