Šestnáctá Otevřená zahrada představila mýty a legendy z celého světa
Mýty a legendy. V každém koutu světa jsou jiné, a přesto mají společné prvky. Vykládají vznik vesmíru, Země, bohů nebo světa lidí. Vysvětlují přírodní jevy, zemětřesení, střídání ročních období. Varují před zničením světa. Posilují kolektivní identitu. Ukazují morální zásady a kulturní hodnoty. Z generace na generaci byly předávány vyprávěním, zpěvem, tancem, zakreslovány, zapisovány, ovlivňují i současnou audiovizuální tvorbu a na libčické Otevřené zahradě jsme mohli v jednom odpoledni vyslechnout estonský i hinduistický pohled na stvoření světa, severskou i řeckou mytologii, japonské i křesťanské příběhy a české balady.
Už samotný začátek festivalu potvrdil nevídanou vstřícnost Farního sboru České církve evangelické k netradičním nápadům, které přinášejí autorky programu Kateřina Judová a Lucie Richterová. Představení Stvoření světa propojilo pohybové umění Lucie Charouzové a Cécile da Costa se vzdušnou akrobacií Elišky Brtnické a vyprávění Dominiky Šindelkové s hlasovou improvizací Ridiny Ahmedové. V prvním příběhu Ridina vytvářela zvukové plochy s pomocí looperu, ve druhém příběhu zapojila do improvizované zvukové podoby třech barev místní sbor Senza Nome.
Pásmo skladeb o Panovi, jak byl nazýván tento bůh ve starověkém Řecku, neboli o Faunovi, jak jej znali v antickém Římě, zahráli na flétnu a housle Sylvie Schelingerová a Štěpán Ježek s klavírním doprovodem Silvie Ježkové.
Do křesťanské mytologie přenesla návštěvníky Kateřina Judová vyprávěním příběhu o července, nenápadném ptáčku, který získal zbarvení svých peříček po vytažení trnu z čela Ježíše na kříži. Na tento příběh navázal komorní sbor En Arché procítěným provedením skladby Charlese Gounoda Sedm posledních slov Ježíše na kříži (Les Sept Paroles du Christ sur la Croix).
Mezitím, co Justin a Dominika na farní zahradě vyprávěli příběhy pro děti, v Uhelném mlýně se návštěvníci výstavy “Ti, kteří raději kopřivy” přenesli do Japonska za mistrem Kógim a jeho živými sny. O těch vyprávěla Ivana Huspeková.
Samozřejmě nemohla chybět hudba českých autorů. Komorní pěvecký sbor Canti di Praga předvedl Balady Vítězslava Nováka za doprovodu čtyřručního klavíru a dvě skladby Petra Ebena. Komorní orchestr Dvořákova kraje přispěl do programu Serenádou pro smyčce Antonína Dvořáka a Rumunskými tanci Bély Bartóka. Před nimi vyprávěla Dominika Šindelková příběh o rumunské vesnici Petra, která již dlouho není v rozpuku. Posluchači si odnesli ponaučení, že životem je dobré tančit tak, aby kniha byla silnější než jeho konec.
Dobrým zvykem festivalu je premiérové uvedení nového díla českého autora či autorky. Letos se jednalo o hudebně taneční představení „Rozpůlená nevěsta“ Jany Vöröšové, která zhudebnila báseň Ivana Wernische „Tři raubířové“. Pod taktovkou autorky vystoupily tři sbory – smíšený ansámbl Senza Nome, ženský sbor La Folia a dětský sbor Rozrazil. Zpěváky doprovodila kapela Holinky, houslistka Anna Veverková, violoncellistka Marie Součková, flétnistka Kristýna Sedláková a klavíristka Lucie Nováková. Choreografii Veroniky Kacianové tančil Radim Klásek a studenti a studentky konzervatoře Duncan centre. Představení si oprávněně zasloužilo potlesk ve stoje.
Festival Otevřená zahrada zakončila derniéra příběhu „Loki: Zpěvy o nejzábavnějším z bohů“, ve kterém vypravěč Justin Svoboda a Mikrochor pod taktovkou Lukáše Prchala zhmotnili severský příběh o bozích žijících v Äsgardu. Představení, které vysokou kvalitou přednesu a vizuálními efekty připomínalo spíše filmové vyprávění, důstojně zakončilo 16. ročník festivalu.
Finanční podporu festivalu poskytli Státní fond kultury ČR, Středočeský fond hejtmanky, město Libčice nad Vltavou, Nadační fond Věry Třebické-Řivnáčové, ÚJV Řež, a. s., Nadace Český hudební fond, OSA Partnerství a Nadace ČEZ.
Děkujeme všem, kteří finančním příspěvkem, pomocnou rukou nebo i jinak přispěli k realizaci. Dále děkujeme za pomoc a spolupráci ZUŠ Libčice, ZŠ Libčice, Kinu Kotelna, Zuzaně Benešové, Šárce Sekerové, Petře Novákové, Petře Roštínské, Petru Nehasilovi, Honzovi Menšíkovi, Zuzaně Musilové a mnoha dalším pomocníkům.
Foto: Jonáš Vrzáček